PATRIK KURIL

Mistr Evropy a vítěz Světového poháru z roku 2004 měl nejlepší předpoklady zůstat na špici elity zimního triatlonu dlouhá léta, tím spíš, že slovenská federace triatlonu se na toto odvětví zaměřila. Mladý, pracovitý, skromný, sympatický… Stal se také třikrát za sebou vítězem MČR a do Nového Města jezdil rád. Před rokem však už nezávodil, po těžkém zranění z letního závodu na horských kolech se belhal o berlích a vyhlídky na návrat k milovanému sportu téměř nulové. Při ošetření po nešťastné události jen díky zásahu jeho otce lékaři upustili od svého původního záměru fatálně poraněnou nohu amputovat. Že je Patrik bojovník, to se ví, ale, že se mu podaří návrat po jedné vynechané sezóně, věřil málokdo. Před týdnem na ME se do druhého depa přiřítil Patrik jak za starých časů v čele mužského pole. Na lyžích to ještě nejde a tak tento příběh doufejme nekončí, hodil by se k němu happy end.

Patriku, tvůj návrat k zimnímu triatlonu byl neuvěřitelný, kdy jsi začal věřit, že se ti to podaří?
Nuž, ak mám byť úprimný, nemyslím si, že som sa vrátil. Bude ťažké povedať aké prípadné umiestnenie na Majstrovstvach sveta by sa mohlo považovať za möj návrat, pretože som zo scény odišiel ako najlepší. Odrazilo sa to tiež uplynulý víkend, kedy som cítil velký rešpekt zo strany zahraničných trénerov, funkcionárov, ale hlavne pretekárov a to dokonca aj priamo na trati. Asi ešte stále verím, či dúfám, že sa predsa len dokážem opäť dostať na vrchol, ale všetko ostatné mi hovorí, že je to nemožné, pretože mám jednoducho ochrnuté pravé predkolenie a okrem jednej hlavy litkového svalu mi žiadny iný sval pod kolenom nefunguje.

Jaké jsi měl pocity ze závodu ME v jednotlivých disciplínách, fyzické, psychické?
Rozbehlo sa to rýchlo, ale nič iné som ani nečakal. Moju taktiku a zvolené tempo vzhľadom k momentálnej výkonnosti však v minulosti málo kedy vedel niekto vedome ovplyvnit a ani tento raz som sa nenechal vyprovokovať. Möj handicap ma mohol spomalit maximálne o 30 sekund. Po prechode na bicykel som si so súpermi robil doslova čo sa mi zachcelo, pretože tu nestrácam voči súperom takmer žiadny čas a je to jediná disciplína, v ktorej som mohol naozaj naplno trénovať. Aj keď som do depa prišiel v pohode na čele pretekov a medzi prítomnými tak zavládla histéria, dobre som vedel, že všetko nakoniec dopadne inak, pretože beh na bežkách je pre mňa obrovsky problém. Nedokážem udržať rovnováhu, moj členok je totálne nepohyblivý, a hlavne nemôžem lyžu postaviť na hranu a odraziť sa. To že som sa fyzicky cítil výborne mi nebolo nič platné a od najlepšieho som dostal takmer 5 minút.

Během uplynulého roku a půl jsi možná změnil pohled na svět a hodnoty v něm. Co ti celou dobu šlo hlavou?
Neviem či sa zmenil môj pohľad na svet. Vždy som dobre vedel, čo je dôležité, čo musím robiť v športe a čím väčšie prekážky som pri tom musel zdolávať, tým rýchlejšie som napredoval. Krátko pred úrazom som povedal priatelke, že som štastný člověk, pretože skôr ci neskôr dosiahneme to, kvôli čomu som celé roky drel, robím to, čo som vždy v živote chcel robit a hlavne že tomu tak bude aj naďalej, pretože sme obaja zdravý... Po úraze som myslel na milion vecí. Napríklad, ako budem ďalej žiť. Keď poctivému človeku, ktorý jednej veci podriadil neskutočne veľa, život jednoducho nakope prdel a v zápetí mu ešte aj zoberie šancu vratiť sa speť. Dokážem potom ešte v niečo verit a bojovat za to?

Jaká je prognóza lékařů k dalšímu vývoji tvé rehabilitace?
Stále sa snažím nájsť lekára, ktorý mi povie, pomôžem ti a jednoducho to pôjde, no lekári na zázraky neveria a často mi povedia naozaj tvrdé veci. V marci po majstrovstvách sveta mi však môj dobrý priateľ Heinz Planitzer vybaví vyšetrenie u špičkovych lekárov v Insbrucku, kde sa tiež starali o lyžiara Hermana Maiera, tak som sa nevedel dočkať. No teraz mi je jasné, že aj prípadná operácia bude stať statisíce a ja som teraz na Úrade práce... Ked sa nad tým zamyslím, tak je to sranda. Heinz je navyše vlastne môj súper, ktorého som často na pretekoch obral o prvenstvo. Cez víkend som ho však pri predbiehaní na biku potlačil, takže teraz má naozaj velký dôvod (úsměvy).

Pustíš se do boje o návrat na nejvyšší světové příčky? Co tě čeká za největší práci?
To čo bude ďalej mi zrejme povedia v Insbrucku. Určite to však ešte nevzdám, pretože čím väčšie prekážky ma doteraz stretli… Cez leto budem pretekat v horskej cyklistike a pokusím sa uchádzať o miesto v niektorom z cyklistickych klubov, podobne ako iný pretekári zo zimného triatlonu vo svete. Rád by som prišiel aj na niektoré preteky do Čiech. Momentálne je strašne ťažké isť na tréning s vedomím, že musím byť o triedu lepší ako ostatný aby som sa vôbec so šťastím zmestil na MS do piateho miesta čo ma bude stať veľa bolesti, nezmení moju finančnú situáciu a čo mimochodom na Slovensku vôbec nič neznamená a až na pár málo výnimiek je to každému úplne jedno.

Děkuji za upřímnost a přeji úspěšný návrat až na úplný vrchol.
Jirka Chaloupka.
Autor: Jirka Chaloupka Datum publikování 17/02/2007

Kuril počtvrté nevyhraje!

Autor: Jirka Chaloupka Datum: 25.11.2005

Mistrovství ČR v zimním triatlonu Vysočina WinTrial 2006, které by se mělo konat 22. ledna, bude mít zcela jistě nového vítěze mužské kategorie. Skvělou sérii slovenského reprezentanta Patrika Kurila, jednoho z nejlepších zimních specialistů planety, přerušilo těžké zranění nohy, které utrpěl počátkem září na horském kole. Skromný borec, vypadající jako studentík gymnasia, těžil z dokonalé techniky jízdy na sněhu. Základy k ní získával v letní cyklistické přípravě, což se mu v jednom ze sjezdů stalo osudným. Na prvním MČR v roce 2003 zahájil cestu do světové špičky. Zvítězil tu s převahou, jako jediný překonával v sedle nejtěžší úseky na měkkém sněhu a svůj výkonnostní růst potvrdil v lednu následujícího roku ziskem evropského titulu. Jako mistra Evropy ho pak v Novém Městě na rychlé trati potrápil Ota Kobr, ale Patrik svůj triumf zopakoval. Jeho první vážný útok na světové prvenství na loňském MS mu však překazila viróza. Zbylo pro něho „až“ čtvrté místo, stejně jako v tomto roce. Ani letošní sezóna nezačala pro Patrika nejlépe. Na ME do německého Freudenstadtu přijel ve výtečné formě, ale do dějiště nedorazil sníh, závod se odehrál takřka na suchých tratích a lyžařská část na navezených zbytcích už nic nemohla změnit. Co dělá Patrika mistrem ukázal při Světovém poháru v Novém Městě na Moravě. Na brutálních, oblevou postižených tratích, neměl konkurenci a dosáhl pomyslného hattricku. Obdobně mělo dopadnout i mistrovství světa na domácím Štrbském Plese. Těžký závod mu byl ušit na míru, ale o medaile ho připravil přetržený řetěz, který ho zbavil v té chvíli suverénního vedení. Patrik se teprve nedávno vrátil z nemocnice a ještě v lednu by se měl pohybovat o berlích. Rád by se přijel na WinTrial podívat a pozdravuje všechny kamarády od nás. Těším se, že ho uvítám alespoň v roli diváka. A přeji mu, aby se uzdravil co nejdříve a aby se mu povedlo vrátit do bojů o světové prvenství, když ten letošní si určitě zasloužil vyhrát.

Slučka na reťazi zaškrtila Kurilovi takmer istý titul

VOJTECH JURKOVIČ[7. 3. 2005]

Patrik Kuril je medzi zimnými triatlonistami jediný, čo nenosí na hlave čiapku, ale šatku. V sobotu popoludní ju v cieli majstrovstiev sveta na Štrbskom Plese dlho zavrtával do snehu aj s nešťastnou hlavou. Pár kilometrov od svojho paneláku v Tatranskej Štrbe chcel vyhrať ako nikdy, lebo mal formu ako nikdy. Pri plagáte Lanca Armstronga vo svojej izbe si potichu chystal miesto na medailu. "V hlave mi vírili myšlienky, že zas sa ten môj životík nezmení. Že je všetko v keli, že ďalej budem trieť tú istú biedu. Veľmi som sa chcel odraziť vyššie. Nikdy som nevidel plakať okolo seba toľko ľudí." Keby neexistuje ani v športe. Ale keby nestratil poruchou stroja bez dvoch sekúnd tri minúty, vyhral by s najväčším náskokom v histórii deviatich svetových šampionátov. Patrik prišiel aj o prvenstvo v celkovom poradí Svetového pohára a sľúbený trojročný plat profíka v Stredisku vrcholového športu Štrbské Pleso. Na to by mu stačil aj bronz, za ktorým zaostal tri mizivé sekundy. Kuril je v jazde na horskom bicykli na snehu všeobecne uznávaný ako nedostižný technik. Je ľahký, má cit pre sneh a optimálnu stopu. "Používam plášť s ktorým sa ťažko manévruje, v zákrutách sú problémy. Na rovinách sa prejavuje hlavná výhoda, že drží kinetickú energiu a v konečnom dôsledku som rýchlejší. Ľudia ma nechápu, často v zjazdoch padám. Mne sa tento systém osvedčuje." "Bol to úplne bežný pád. Keby sa reťaz dostala do esíčka, za pár sekúnd by bolo po probléme. Zvláda to každý mechanik. Ale túto chybu som nikdy nezažil ani o tom nepočul. Jedna jediná slučka, a nešlo s tým pohnúť. Skúšal som všetko." Bývalý cyklista a skúsený tréner Milan Jurčo stál nad ním na snehu, ale všetko si dovysvetľovali až večer v hoteli FIS. Dvadsaťpäťročému mužovi s jemnou detskou tvárou ešte niekoľko hodín po pretekoch pri rekonštrukcii hektickej trojminútovky vlhli oči. "Iste, bol som v pretekárskom tranze, ale vnímal som, čo mi pán Jurčo radí. Padol som disciplinovane, mám v tom prax. Keď som letel, uvedomoval som si že nemôžem ísť do záberu, aby som reťaz neskrivil. Keď som sa na to pozrel, všimol som si že je reťaz aj čudne vyosená. Na tretej nútenej zastávke som skúsil, čo mi kričal pán Jurčo. Zhodil som reťaz cez kľuky, aby vznikol veľký oblúk. Vyšlo to, i keď prehadzovať sa už nedalo, skrivený bol aj radič na riadidlách. Cítil som, že reťaz strieľa, tŕpol som či vydrží. A makal som totálne na doraz. Tak sa dá len kolo-dve, ja som išiel aj na bežkách do bezvedomia. Neskutočný deň. Od rána som cítil v nohách dynamit, už pri raňajkách ma mykalo či najskôr vystreliť a zažrať sa do snehu." Absolvent bakalárskeho štúdia na bratislavskej FTVŠ celú sezónu podriadil dňu D na Štrbskom Plese. Vypúšťal finančne zaujímavé preteky Rakúskeho aj Svetového pohára, objektívne fyziologické merania v spolupráci s trénerom-lekárom Laurencom Divaldom boli super. Bežky si nechal pripraviť známemu českému servismenovi Gustovi, Patrik neponechal nič na náhodu. Gusto si vypýtal dve stovky, Patrik mu dal štyri. Vraj smiešna taxa na to, čo Gusto s lyžami dokáže. Nebyť skoršieho odletu Martina Bajčičáka s Ivanom Bátorym na finále Svetového pohára bežcov, išiel by na Bajčových lyžiach. Sám Martin vravel že na päťdesiatke v Oberstdorfe ich mal perfektne namazané, ale iba do chvíle keď nezačalo snežiť. Za roky trénovania v spoločnom Stredisku vrcholového športu sa dokonale poznajú. Pred ich odchodom si Patrik Bajčičáka doberal, kedy oslávia jeho historické víťazstvo vo Svetovom pohári v Reit im Winkl. Bajčo kontroval, že oslavy spoja s Patrikovým triatlonovým titulom majstra sveta. Bajčičák vedel prečo nepochyboval. V lete na niektorých pretekoch v behu do vrchu Patrik dokázal pobiť Bajčičáka i Bátoryho.

ITU - Wildhaus, SUI

Excellent weather and snow conditions welcomed the athletes from 11 different countries in Wildhaus. Hans-Peter Schück and his team put together a very well organised race. The two days of races started with the elite and U23 categories on Saturday. The course is very challenging consisting of 6,4km running, 11,2km mountain biking and 10km cross-country skiing.

The U23 and Elite women started first followed by the men half an hour later. Sigrid Lang dominated in the early kilometres of the run followed by Stefania Bonazzi, Jutta Schubert (GER) and Marianne Vlasfeld (NED). By the end of the first discipline Lang had a 25 seconds lead in the front. Vlasfeld began the mountain-bike with a very fast lap as it was expected, she was able to catch Bonazzi and Schubert at the end of the first lap. Lang managed to keep her lead against Vlasfeld during the entire bike and she changed for cross-country ski with a clear lead of 1 minute. During the last discipline the lead did not change, Sigrid Land took the gold medal, followed by Marianne Vlasfeld and Jutta Scubert on the second and third places. The local favourite Karin Möbes from Switzerland finished fourth after a very strong bike section.

The first ever elite victory went to Slovakia in the history of Triathlon. During the first leg the young Norwegian, Arne Post was the leader, followed by Patrik Kuril and Nicolas Lebrun (FRA). Post could not manage to stay in the lead during the bike, which was taken over by Kuril on the very difficult course. He managed to break away from Lebrun. After the bike Othmar Brügger came in third to change for the cross-country ski. In the last part of the race, there were no main changes in the lead. Patrik Kuril came first followed by Lebrun and Brügger.